Malebná zřícenina hradu Krašova stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás.
Ke hradu se váže pověst o smrtelné nenávisti dvou znepřátelených rodin – pána z Krašova a pána z Libštejna, kteří se přeli o statek na hranici jejich panství. Pán z Krašova statek obsadil a nechtěl jej Libštejnskému vydat. Pán z Libštejna proto ozbrojil své poddané a v noci na hrad Krašov nečekaně zaútočil, vyloupil ho a ženu s dětmi krašovského rytíře odvezl na Libštejn, kde je uvrhl do temného sklepení. Dva roky trvalo, než krašovský rytíř dostatečně opevnil svůj hrad a chystal se rodinu osvobodit. Se svými zbrojnoši se skryl pod hradbami Libštejna a když se jim podařilo hrad zapálit, vnikli dovnitř. Pobili čeleď, hradního pána zajali a dali mu poslední šanci na záchranu, když jim prozradí, kde drží rodinu krašovského rytíře. Libštejnský pak zavedl krašovského pána do sklepení, otevřel těžké dveře, ale místo milované manželky a dětí se v přítmí bělaly jen jejich kosti. Pán z Krašova pak poručil zbrojnošům, aby ihned přivedli rodinu rytíře libštejnského a uvrhli ji do vězení, aby v něm také zahynula. V okamžiku nepozornosti libštejnský pán napadl soka a proklál ho jeho vlastním mečem. Krakovští zbrojnoši pak usmrtili libštejnského i s celou jeho rodinou. Mrtvé vhodili do sklepení a vchod k němu zasypali kamením.
Říká se, že klid mrtvým duším přinesl až za několik staletí sedlák hospodařící na statku o něž se ten krvavý spor vedl. Kosti mrtvých pohřbil a z hradu si odnesl bohatství za něž svůj statek vylepšil, až se z něj stalo nejvíc prosperující hospodářství v celém kraji.
Cesta shora od statku Rohy po žlutém turistickém značení je soukromá, doporučujeme parkovat u statku a dolů jít pěšky. Procházka je to pěkná, nejdříve polem a pak lesem, dohromady asi dva kilometry. Po cestě projdete obnovenou naučnou stezkou Václava Tomeše s několika informačními tabulemi a lavicemi k odpočinku.