Údolí řeky Rolavy  

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště nese název po zaniklé obci Rolava. Tu dnes v krajině připomínají jen osamoceně rostoucí stromy a sem tam kamenné základy dávno rozpadlých stavení. A také řeka jménem Rolava. Uprostřed divoké přírody pramení v rašeliništích a vzniká soutokem několika drobných potůčků. Jsou místa, na která se vždycky budu rád vracet. Mezi taková patří i Rolavská vrchoviště na Karlovarsku. Národní přírodní rezervace plná rašelinišť, vřesovišť a dalších vzácných biotopů. A právě v tak krásné a čisté přírodě pramení ne příliš dlouhá (35 km do soutoku s Ohří), ale za to opravdu krásná řeka Rolava.

Když je řeč o pramenu, úplně přesně určit se nedá. A to je na téhle řece také moc sympatické. Nenajdete tu klacek píchnutý v zemi s informací, že tady a tady pramení Rolava. Ta si o tom, kde se voda bere a kudy zelenými pláněmi poteče, rozhoduje sama.

Z výšky 930 až 950 metrů nad mořem se klikatí volnými pláněmi sem tam zdobenými stromy. Němými svědky vesnice Rolava. Ještě před druhou světovou válkou tu stávalo na 100 chalup. Těžko si to dnes představit.

Krom stromů a pár vyvýšenin nic

Říčka Rolava má v téhle části zaniklé obce, která jí dala jméno, možná jen asi metr na šíři. Dá se přeskočit. Tak skáču a sestupuji níž po proudu. Dostávám se pár kilometrů pod bývalou obec. Tady už má řeka několik metrů na šířku a prudce klesá dál do údolí. To jí dává obrovskou rychlost a dravost.

Pozoruji po rašelině dohněda zbarvenou vodu valící se přes kameny a říkám si, jak je dobře, že tady ještě vítězí rozum ohleduplný k přírodě. O několik kilometrů níž se totiž před pár lety plánovala obrovská vodní nádrž. Velký kus malebných strání, luk a pastvin s klikatící se říčkou by zmizel pod vodní hladinou.

Údolí prudce klesá dál a stejně tak říčka Rolava. Pod Jelením vrchem se spojí ještě s podobně krásným potokem plným kamenů jménem Černá voda. A odtud už je Rolava hodně širokou řekou. Voda se valí dál přes žulové balvany.

Voda je stále krásně průzračná, což dokládá jedna vzácná rostlinka na kamenech ve vodě. Jde o mech s poetickým názvem pramenička. Voda ale pitná není. Zdraví škodlivé jsou podle Petra Krásy ze Správy Chráněné krajinné oblasti hlavně látky vylouhované z rašelinišť. To nic neubírá na kouzlu a romantice horní části řeky Rolavy.