Zámek Slatiňany patří mezi 20 národních kulturních památek Pardubického kraje a je nejvýznamnější budovou města Slatiňany v okrese Chrudim. Spolu s přilehlým rozsáhlým parkem a zahradou se nachází na západní straně města, od jehož centra je oddělen tokem Chrudimky.
Slatiňany jsou v písemných pramenech poprvé doloženy roku 1294 v predikátu prvního známého majitele Františka ze Slatiňan. Jestli byl zakladatelem zdejší osady právě on, je stejně nejasné jako počátky zdejší tvrze, doložené až v souvislosti s dalším majitelem okolní krajiny Zbyňkem ze Slatiňan, teprve v říjnu roku 1371. Drobný statek, k němuž patřily pouze dvě osady na levém břehu Chrudimky, tvořící zjevnou přírodní hranici državy, se ve zmiňovaném roce 1371 rozrostl o další vesnice roztroušené kolem Chrudimi a přibližně v této podobě zůstal až do poloviny 15. století, kdy Slatiňany po částech skoupil člen českého panského rodu Vítek z Talmberka, oddaný stoupenec českého krále Jiřího z Poděbrad. Za Talmberků byla roku 1469 slatiňanská tvrz obsazena a zničena vojsky králova úhlavního politického nepřítele Zdeňka Konopišťského ze Šternberka.
V sedmdesátých letech 15. století přešel slatiňanský statek do majetku rytíře Zikmunda Šárovce z Šárova, jehož syn Václav se vydal na cestu loupeživého rytíře. Z nedalekého hradu Rabštejnku přepadal bohaté kupce i okolní drobné šlechtice, které podle žaloby, s níž ho před zemský soud pohnal v roce 1522 sám král Ludvík Jagellonský, mnohdy neoprávněně věznil i na Slatiňanech. Ještě dříve, než za své četné zločiny skončil pod mečem kata na pražském Pohořelci, stačil prodat Slatiňany bohatému městu Chrudimi. V roce 1547 se však převážně protestantská chrudimská městská rada odhodlala připojit k protihabsburskému odboji, za což bylo město po vítězství císařské armády přísně potrestáno. Chrudim ztratila kromě výsad a privilegií všechny své statky, které král Ferdinand I. obratem prodal svému spojenci a jednomu z nejbohatších českých šlechticů Janovi „Bohatému“ z Pernštejna. Pernštejn okamžitě prodal spojený slatiňanský a rabštejnský statek menšímu hejtmanovi chrudimského kraje rytíři Heřmanu Lhotskému ze Zásmuk, po němž se v rychlém sledu mezi majiteli vystřídali nezletilí dědicové, rytíř Jindřich Franěk z Liběchova a jeho synové. Další změna nastala v roce 1575, kdy oba díly zakoupil za 19 500 kop míšeňských grošů písař menších desek zemských rytíř Bohuslav Mazanec z Frymburka.
Bohuslav Mazanec byl v roce 1558 povýšen i se svojí rodinou mezi erbovní měšťany s predikátem z Frymburka a tři roky poté do rytířského stavu. Na svém novém panství se rozhodl vystavět nový zámek, k němuž přizval přímo císařského stavitele Ulrica Aostallise de Sala, avšak navržený čtyřkřídlý zámek zůstal z důvodu nedostatku financí i střídání majitelů nenaplněn. Na zámecké fasádě byla sgrafita, mohutná lunetová podstřešní římsa, dekorativně řešené střešní vikýře a zejména působivý stupňovitý štít s římsami, pilastry a kamennými čučky, jednoznačně připomínající řešení dekorací na fasádě a atice zámku v Litomyšli. Litomyšl připomínala i plechová hodinová věž nad východním křídlem.
V letech 2017-2020 prošla velká část zámeckého areálu náročnou rekonstrukcí.