Opočno je jedno z nejstarších sídel ve východních Čechách a první zmínka o něm je již z roku 1068 v Kosmově kronice. Zprvu tu stálo hradiště na obchodní stezce do Polska, poté strážní gotický hrad, ale nejslavnější období Opočno prožilo za panování významného šlechtického rodu Trčků z Lípy. Vilém Trčka z Lípy, ovlivněn italskou renesancí, započal stavbu velkolepého renesančního areálu roku 1560 a dal dnešnímu Opočnu jeho tvář – jeho arkády. Areál se postupně rozrůstal a byl doplněn o renesanční letohrádek a míčovnu, upraven byl i zdejší kostel.
V průběhu třicetileté války vymřela rodina Trčků z Lípy a jejich majetek byl zkonfiskován císařem, který jej prodal svému polnímu maršálovi Rudolfu Colloredo. Původem italská rodina Colloredo, později Colloredo-Mannsfeld, opočenský zámek vlastnila dalších 300 let a prováděla na zámku další stavební úpravy. V době jejich vlády byl pod zámkem zřízen anglický park s cennými dřevinami, vodopády, pavilony či palmovým skleníkem. Poslední úpravy proběhly na počátku 20. století, kdy se ze zámku stalo pohodlné rodinné sídlo, kam se jezdilo na hony do přilehlé obory či za přírodou do rozsáhlého anglického parku.
Na konci 19. století bylo rodinou Colloredo-Mannsfeld rozhodnuto, že v Opočně budou nashromážděny sbírky této šlechtické rodiny a vznikla zde unikátní sbírka obrazů italské a neapolské barokní malby, zbrojnice obsahující více jak 2 500 kusů palných či sečných zbraní či rozsáhlé sbírky afrických domorodců a severoamerických indiánů. To vše si je dnes možné prohlédnout v rámci dvou prohlídkových tras.
Areál opočenského zámku je jedinečným souborem památek dokládajících způsob života, vkus i myšlení části české společnosti v průběhu pěti století. V zámku obklopeném přírodně krajinářským parkem jsou dochovány historické interiéry s bohatými sbírkami obrazů a zbraní.
Pro svoji historickou i uměleckou hodnotu byl opočenský zámek prohlášen národní kulturní památkou.