Hrad Bánov stával severně od kostela sv. Martina v obci Bánov, na území PP Hrádek.
Místo, kde hrad stával, bylo obydleno už od pozdní doby kamenné, kdy se zde nacházelo hradiště bošácké kultury. Údajně se zde mělo také nacházet hradiště z doby Velkomoravské říše, ale to se doposud nepodařilo prokázat. Stejně tak není přesně známo, kdy vznikl hrad. Údajně k tomu mělo dojít v poslední čtvrtině 11. století, kdy je zmiňován Kosmasem v Kronice české. Archeologické nálezy však vznik posouvají ke sklonku 12. století. Za stavitele jsou považováni uherští králové, protože ti v této době oblast jihovýchodní Moravy ovládali. Jiří Kohoutek posouvá vznik dokonce až do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka o hradě, uvedeného jako castrum Banoue, pochází z roku 1294, kdy patřil Vítkovcům, resp. Oldřichovi II. z Hradce. V době po vymření Přemyslovců jej obsadil Matúš Čák Trenčiansky. V roce 1315 se mu podařilo odrazit útok českého vojska, které se jej pokoušelo vytlačit. Roku 1339 hrad páni z Hradce vyměnili za Telč a Bánov tak přešel do rukou panovníka. Roku 1407 jej do zástavy získal Petr z Kravař a roku 1464 páni z Cimburku. Kdy hrad zanikl není známo. Uvádí se, že za husitských válek byl poškozen, protože majitelé stáli na straně krále Zikmunda. Během česko-uherských válek pak byl zničen. Roku 1490 předal Ctibor z Cimburka Bánov se dvorem, patronátem a mlýnem Čeňkovi ze Žeravic.